Otázky a zamyšlení

12. srpna 2014 v 18:21 | Zoe |  Deníček
Přespávala jsem u kamaráda s kamarádkou a pokud znáte takovou picí hru kde říkáte " Nikdy jsem.." a ten kdo dělal přesný opak, se napije. Tak přesně tu jsme hráli. Měli jsme u toho pít, ale nakonec z toho sešlo a byl to fajnový večer s hrami i s touhle hrou, jen jsme u toho nepili, ale jen zvedali ruce, a poté sme o tom různě diskutovali. Když tak padaly otázky tak jsem se zamyslela a zeptám se i vás. Jelikož mě zajímají i vaše názory. ( Nedivte se budou trošku depresivní)

Napíšu vždycky tu otázku co který položil a vy pokud chcete na ně odpovězte, klidně se rozepište napište jaký na to máte názor, pocity a podobně. Děkuju za všechny komentáře :)

1. Opravdu hodně hodně se bojím rakoviny


2. Nebojím se umřít, bojím se umírání


3. Věřím na duchy


4. Někdy se mi zdá že psychicky a vnitřně umírám


5. Bojím se postavit v životě na vlastní nohy a odejít od rodičů


Myslím, že to jsou ze včerejšího večera takové nejvíc diskutovaný otázky co tam padali
a zajímal by mě váš názor na všechny - klidně na některé jenom.
Tak se mějte krásně
Loučím se s vámi
Zoe
-----> ask.fm/Zoeindarklight <-----
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 new-life-for-lola new-life-for-lola | Web | 12. srpna 2014 v 19:57 | Reagovat

Páni zajímavé otázky.Pokusím se na ně odpovědět, aby to bylo trochu smysluplné :D
1.rakovina?proč zrovna ona?v téhle době člověk může onemocnět čímkoli...ne tohohle se moc nebojím i když při zapálení jedné z mnoha cigaret které vykouřím mě napadlo co na to asi říkají mé plíce!
2.popravdě o smrti přemýšlím poslední dobou fakt hodně!myslím na to komu bych tu asi chyběla a že by to bylo takové vysvobození.ale víc než umírání se bojím toho co bude po smrti!!co když už nebude nic!žádné nebe nebo tak...jo a bojím se,že půjdu do pekla (pokud nějaké je)
3.já se bojím na ně věřit!!to by jako žily v našem světě?!to je děsivá představa!!stačí mě ,když to vidím v hororech a klepu se strachy.
4.tak na tohle nevím jak odpovědět...možná se se mnou poslední dobou něco děje...mám dost často špatnou náladu a přijdu si,že jsem zbytečná.
5.na tohle je u mě asi dost brzo.ani nevím kam bych šla!ale jednou až to nastane tak se tomu asi zas tolik bránit nebudu!!ale pryč z ČR nejdu!!

2 Kat Kat | Web | 13. srpna 2014 v 10:21 | Reagovat

Zaujímavá hra. Nikdy som o nej nepočula. :D  
1. Rakovina - strašne sa jej bojím. Mama mi raz hovorila, že je možné, že ju raz budem mať.
2. Umieranie popravde neriešim. Keď je nejaká..riskantná situácia, tak si poviem ,,wow, veď sme mohli umrieť" ..potom nad tým chvílu rozmýšlam, ale inak ani nie.
3. Duchovia? .. na duchov priam nie, ale verím, že medzi nebom a zemou je niečo ako posmrtný život. Takže vpodstate je to niečo podobné.
4. ANO ANO ANO ANO ANO ANO
5. Nebojím. Zvládli to iní, zvládnem to aj ja :)

3 monicka-slune monicka-slune | 13. srpna 2014 v 11:56 | Reagovat

1. Rakoviny se bojim hodně, protože na ni zemřela moje maminka.
2. Bojim se umírání, hlavně té představy, ze by člověk věděl, ze umírá.
3. Na duchy věřím
4. Kolikrát mi moje dušička připadá, jako když dostanete u zubaře injekci před vrtáním...naprosto umrtvena
5. S rodiči nežiju.

zajímavé otázky a je zajímavé si na ne odpovědět. A jakpak bys odpověděla ty?

4 zoe-in-dark-light zoe-in-dark-light | Web | 13. srpna 2014 v 12:59 | Reagovat

Jak bych odpověděla já? :)
1. Já se opravdu strašně děsím rakoviny a nejen u mě, ale u někoho z blízkých, protože je rakovina je fakt svině! :(
2. Nebojím se smrti, ale umírání ano. Snad jako většina podle mě lidí by chtělo umřít ve spánku tak i já
3. Ano bohužel věřim a taky se věčně bojim -_- což je divný protože miluju duchařské horory a hřbitovy
4.Čím míň jsem silná tim víc umírám
5. Odchodu od rodičů se nebojim, naopak se těšim chci se postavit na vlastní nohy a vědět, že to zvládnu

Děkuju všem za odpovědi! :)

5 Adelaine Adelaine | Web | 13. srpna 2014 v 13:37 | Reagovat

nejvíc mě zaujala asi tak poslední otázka, protože to teď tak nějak řeším....od října jdun a VŠ v Praze a taky se tam stěhuju, 100km od rodičů, do cizího velkýho města...na jednu stranu se strašně těším, na tu volnost, svobodu ... na druhou mam strach. vím, že se budu muset spolehnout jenom sama na sebe, že mi tam nikdo nebude pomáhat, nikdo mi nebude prosekávat cestu...

6 Adelaine Adelaine | Web | 13. srpna 2014 v 13:46 | Reagovat

kolej jsem nedostala, takže teď s kamarádek hledáme pokoj, možná nás bude víc a budeme hledat byt :)

7 verrone verrone | Web | 13. srpna 2014 v 16:10 | Reagovat

• Někdy se mi zdá že psychicky a vnitřně umírám • toto je úplne top a mňa vystihujúce, naozaj..

8 muj-zivot-jinak muj-zivot-jinak | 13. srpna 2014 v 16:15 | Reagovat

1, Rakovina? To mi tak strašně moc připomnělo knížku, kterou jsem nedávno četla "hvězdy nám nepřály." Strašně smutný příběh, že jsem u toho aj brečela. Rakoviny se bojím. Bojím se jejích učinků. Roste v člověku a je jeho součástí. A jak bylo v knize napsáno, rakovina je vedlejší účinek umírání. Nejvíc se bojím toho, že si jí zaviním sama svojí hloupostí a velkým množstvím cigaret.
2, Smrt? jistěže se bojím smrti, ani já ani nikdo jiný nemůže říct s jistotou co bude po tom. ale jestli umírání bude velmi bolestivé, tak se ho bojím také. Ale asi největší strach mám z toho, že po své smrti nechám až příliš bolesti v  mém okolí.
3,Ano, na duchy věřím. Myslím, že existují i lidé, kteří je dokáží více vnímat než ostatní. Ale první krok k tomu, aby je člověk mohl spatřit je v ně věřit. Je to velice děsivé. Duchové jsou nadpřirozeno, to říká většina společnosti. Duchové neexistují, je to výmysl, je to nemožné... ehm... A co když je to prostě celý jen ututlávaný společností, protože bychom najednou nebyly tak mocný bytosti? Nebo bychom snad možná zjistili co se děje po smrti a nelíbilo by se nám to? Celý jsou to podle mě intriky a pomocí tenkých nitek jsou všechny tyto "nemožné" věci zameteny pod koberec.
4, Toto období jsem zažívala velice často. Obvzlášť, když se moji rodiče rozváděli. Nebo letošní školní rok, když šel můj život totálně do kytek a já se chovala jako naprosto nevychované děcko. Tráva, spousta kluků, cigarety a alkohol. To všechno jsem před rodičema tajila a sráželo mě to na kolena, jen co jsem si na to všechno vzpomněla. Teď už mi je mnohem líp. Jsem více vyrovnaná.
5, Takový problém zatím neřeším, jsem na střední. Ale doufám, že jednoho dne budu schopná se vzepřít, pořádně postavit na vlastní nohy a hrdě odkráčet, ale určitě to není jednoduché!

Takže jsem se trošku vypsala, nevím, přišlo mi to všechno hrozně zajímavé! :)

9 Kubi Kubi | Web | 13. srpna 2014 v 21:10 | Reagovat

Tu hru neznám xD
1. rakovina je hnus! Nechtěla bych ji zažít, fakt ne, nejhorší je, že ji může dostat fakt každý:/
2. Tak to přesně sedí.. Nebojím se smrti.. Spíš bolesti a to si myslím, že při umírání je:/

10 Juliet Rocks Juliet Rocks | Web | 14. srpna 2014 v 18:47 | Reagovat

Bohužel na mě to sedí naprosto stejně jako na tebe.... :( Možná až na to vnitřní psychické umírání, to se mi nestává. Jen mám stavy apatie. ;)

11 goshine goshine | Web | 14. srpna 2014 v 21:46 | Reagovat

To má hloubku..
1. Moji oba dědečkové zemřeli na rakovinu a moje teta se z ní léčí.. naštvalo mě, když jsem se to dozvěděla jenom tak mimochodem, když se mě to určitě může týkat taky. Co proti tomu dělám.. no zatím jsem si odvykla z normálních cigaret na elektronickou :)
2. Ano, když už jednou umřu tak s tím nic nenadělám. Asi jako každý bych chtěla umřít třeba ve spánku někdy v 80ti letech obklopená krásnou rodinou :)
3. Duchové.. je to možné, jsou k tomu důkazy, ale kdyby se mi děly paranormální jevy, tak už bych to asi nerozdýchala.. Každopádně, můj názor na nadpřirozeno.. myslím, že démoni a andělé jsou i když tam už je to s důkazy horší a jde spíš o to cítění:)
4. Ano, měla jsem období, kdy jsem se nějak na všechno vykašlala. Zajímavé možná bylo, že to bylo v době, kdy jsem měla přítele. Bohužel jsem s ním nebyla šťastná a bylo tehdy pro mě složité říct dost.
5. Myslím, že každý má ze začátku strach, ale určitě to není nic strašného, každý musí jednou vyletět z hnízda :)

12 Kubi Kubi | Web | 16. srpna 2014 v 16:51 | Reagovat

Děkuji:-)

13 Cassie Cassie | Web | 17. srpna 2014 v 1:03 | Reagovat

to je fajn hra..nikdy mi nenapadlo hrať to v takejto hlbokej verzii..
1 nebojím sa rakoviny. možno toho, že ju dostane niekto, na kom mi veľmi záleží, ale o seba strach nemám. som zmierená s tým, že nejako odídem a ak to má byť takto, že o tom budem dopredu vedieť, proste sa s tým stotožním a prežijem posledné chvíle najlepšie, ako to pôjde. je to ťažká choroba, hlavne pre okolie chorého, ale nijako tomu nezabránime.
2 to vlastne nadväzuje na predošlú odpoveď. nebojím sa ani smrti ani umierania. možno sa bojím toho, čo bude ešte predtým. napríklad, že nestihnem niektorým ľuďom povedať niečo dôležité. že nedostanem bozk z lásky a že nebudem milovať. toho sa desím. že odídem a nič tu nezostane. smrť je prirodzená a nejako odísť musím. a vlastne aj chcem. byť tu navždy je oveľa horšie ako umrieť. a keď budem umierať, chcem vidieť hviezdy, počúvať hudbu alebo držať jeho (neviem ešte koho) ruku. nech viem, že odchádzam. čo bude potom ma tiež nestraší, lebo verím v Boha a tak. a ak by náhodou nič z toho nebolo skutočné a bolo by to ako keď zaspíš a nesnívaš, nevadilo by mi to.
3 na duchov neverím. nejako sa mi nepozdáva predstava, že po konečnom opustení sveta, čo je vlastne osláveniahodná vec, by tu ešte niekto ostával. či už dobrovoľne alebo nie. to nedáva zmysel. načo potom umieral?
4 to áno. umiera niečo dobré, krehké a nevinné vo mne a ostáva už iba prázdnota. hlavne, keď mám svoje temné obdobia..ako teraz.
5 nebojím sa od nich odísť. teším sa na to. teším sa, že budem mať vlastný život. akurát neviem, čo v živote chcem robiť, dosiahnuť, kam ďalej..to ma smrteľne desí. neistota. ale odídem rada.
to je všetko. ďakujem za podnety na premýšľanie :)

14 Cassie Cassie | Web | 17. srpna 2014 v 1:09 | Reagovat

kde zmizol plač? práve som si ho chcela prečítať :/

15 bla bla bla bla | 13. listopadu 2015 v 15:25 | Reagovat

první: asi ano ale nepřemýšlím o tom ale nedávno jsem četla knížku o tom hvězdy nám nepřály moc dojemný příběh
    druhé:smrt jistě že se jí bojím vždyt to se muže stát každou blbostí
    třetí:asi ano vždyt  p smrti musí být ještě něco dál přece to jen tak neskončí těch třeba osmdesát let života
    čtvrté:ano toto zažívám skoro přát hlavně ve škole
    páté:takový problém zatím neřeším jsem totiž ještě na základce a odstěhování ser od rodičů je ještě daleko ale myslím si že hned jak bude vhodná příležitost tak se odstěhuji ale jak jsem psala jsem teprve na základce a zatím to fakt neřeším a ani řešit nemusím mam i tak dost starostí

děkuji moc za otázky

16 bla bla bla bla | 13. listopadu 2015 v 15:28 | Reagovat

jo a omlouvám se za chyby psala jsem hodně rychle děkuji za pochopení

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama