Pozastavuji blog

16. listopadu 2014 v 19:42 | Zoe |  Deníček
Slečny, musím pozastavit blog vzhledem ke zdravotním problémům..
Doufám, že se ještě někdy vrátím, protože mi vy a vaš články moc chybí..
Děkuju vám moc za podporu a vaše pozitivní komentáře, co mě vždycky nakoply!
Já doufám, že se budete mít hezky a budete šťastný.
Já pomalu prohrávám a musím se dát dohromady..
Tak se mějte krásně
Loučím se s vámi
Zoe ♥
 

Rychlovka

26. září 2014 v 18:02 | Zoe |  Deníček
Ahojte slečny, Tak poslední dobou se mi "lepší" docela nálada není to ono, ale přes den se to dá, ale na večer a v noci je to horší, to zase na mě chodí myšlenky a smutek..

Dnešní jídelníček byl asi takovýhle:
Ráno: Domácí dva kousky musli:
Oběd: celozrnná houska a cibulový kroužky
Pití: voda, černý čaj

O víkendu tu nebudu, takže si všechno co napíšete přečtu v pondělí večer.
Ale už mám připravený témata o čem bych ráda psala další články, tak se těším až je napíšu.
Užijte si víkend!
Mějte se krásně
Loučím se s vámi
Zoe


Povídání o aktuálním problému s jídlem

19. září 2014 v 22:42 | Zoe |  Deníček
Ahojte kočky,
Především vám děkuju za komentáře v předešlém článku, moc mě to těší! ♥

První věc, je ta, že bych ráda nepsala jen můj "deník" , ale ráda bych psala i něco co vás zajímá jako názory a pod. tak kdybyste měli nápad nebo ste chtěli o čem, abych napsala napište do komentářů ^^

A teď kdybych se měla dostat k tématu o mém aktuálním problému s jídlem.
Je to vyčerpávající.
Víte, že jste zhubli, ale není to dostatečný. Největší ironie je, že to co jste řikali že NIKDY DĚLAT NEBUDETE, děláte 2x tolik.
Dřív se mi líbili HUBENÉ holky ne VYCHRTLÉ, ale teď už sem se dostala do stádia, že spíš vychrtlost - to, když jsou vidět kosti.
Zvracením si dá se říct váhu "udržuju" když to řeknu blbě.
Nezvracím každý den ( snažím se ) a nezvracím po "každém jídle"

Jak to vypadalo letos o prázdniny
Letos o prázdiny jsem měla spíš hladovění než zvracení. Většinou jsem za den snědla kolem 200-300kcal, což se skládalo z jednoho jogurtu denně, banánu a nebo energy drinku a jinak samá voda a čaj. A pohyb byl buď 30min. cvičení ob den a každý den chůze.
Upřímně. Byla sem totálně slabá, unavená, otrávená, protivná a byla mi neskutečná zima.
Neměla jsem sílu nikam chodit s kamarádama a když už mě vytáhli nebyla semnou kolikrát moc sranda.
Občas sem se nechala "unést" a dala si něco dobrýho.
Chtěla jsem zhubnou HLAVNĚ na začátek školního roku, jenže se mi to vymklo z rukou a přibrala jsem tak 2-3kila za posledních 14 dní ( alkohol je svině!) - a tak sem začala mít výčitky a řekla jsem si že takhle to nejde..



Jak to vypadalo s nástupem do školy
Vypadá to asi následovně. Ráno při cestě do školy sním buď suchou housku a nebo banán, pak celý den nic nejím,
a večer kolem 5-6h se najím. Většinou podle situace poznám, že si budu moct jídlo dovolit a nebo jestli si "to budu vyčítat" takže jídlo začnu průlběžně zalívat vodou, abych to pak mohla líp vyzvracet. Bohužel. Nemůžu si pomoct:(
Už je to ve mě. Prostě i když nechci automaticky se mi udělá zle.
Tudíž vlastně za celý ten den sním vlastně to, co jím kolem 7-8h ráno.
A následky? Hnedka co vyjdu z wc tak do 8min. na mě padá únava (pochopitelný) a do 20min. začínám mít hroznou žízeň. Co se týče mě samotný tak se mi pěkně kazí pleť, ztrácím energii přes den a jsem rychle unavená, dělá se mi vyrážka a ztratila sem zase chuť k životu.
Ale se zvracením si alespoń " udržuji" váhu a zároveň trochu snižuji.
A ano od toho, co jsem o prázdniny nabrala jsem jednou tolik zhubla, tak aspoň něco.


A co mi vlastně "darovala" - ana a mia?

Deprese, úzkosti, nemocný srdce, nemocný žaludek, nemocný tělo i duši a to všechno se rovná, že jsem se začala bohužel zase samopoškozovat. Děkuji pěkně!

-A je lehký říct " nedělej to, ničíš si tím tělo" bla bla bla.
-"A stojí ti to za to?" - prostě dá se říct, že i jo, i když vim, že je to blbost. Ale já na to přijdu zase jednou a budu šťastná. Jednou..
Já vím. Ale je to těžký přestat i když víš, že tě to ničí. Ten člověk nepotřebuje ty řeči kolem musí ho to samo kopnout, jinak mu nic nepomůže.
Člověk je sám sobě nepřítelem.



Tak pokud jste zvládli tenhle článek do konce, tak vám moc děkuji.
Takže pokud byste měli nějaký nápady na jiný články nebo rubriky nový ráda uvítám, pokud byste se chtěli na něco zeptat můžete a pokud je vám to nepříjmený můžete na ask.
Nejsem ani proti dopisování takže když budete mít zájem na ---> zoe-in-dark-light@seznam.cz Takže ještě jednou vám děkuji
Mějte se krásně
Loučím se s vámi
Zoe
 


Nevim..

16. září 2014 v 21:17 | Zoe |  Deníček
Slečny moje nechci abyste si myslel, ze sem nechodim, Vase články ctu furt, ale mnohe z vas na blog moc nechodí..

Moc rada bych sem dal psala svoje pocity a příběhy a podobně, ale jelikož skoro nikdo neni aktivní, tak to vlastne nikoho nezajímá co píšu :(
Mám docela bolistky.
Jsem sama.

Tak to je asi tak vše abyste věděly, ze jsem tu furt.
Loučim se s vámi
Zoe

Každý den..

7. září 2014 v 22:54 | Zoe |  Deníček
Takhle si připadám každý den..

..vstane člověk, co je bez duše, bez pocitů, co je prázdný. Je plný nenávisti, samoty a neví co se sebou. Budí se z noční můry do noční můry.
Ale ten člověk nechce, aby to o něm lidi věděli. Nechce, aby na něj koukali tim jejich domejšlivim a odsuzovačnym pohledem, nechce aby to věděli, protože lidem nevěří. Proto nasadí masku.
Ano. Každý někdy používá masku. Ukazuje to, co neni pravda. Ukazuje to, co jen ostatní vidět chtějí.
Jsme zdvořilí a příjmení i když v hloubi duše jsem zlomení.
Chodíte kolem lidí a vypadáte šťastně, ale nejradši byste je všechny trefili něčim po hlavě, protože v dnešní době sou lidi čim dál tim horší. Jsou nevychovaní, drzí, nechutní, jejich chování kolikrát absolutně nepředstavitelný, myslí si že spolkly moudrost světa. Ale vy přesto vypadá spokojeně a šťastně, protože vy prostě nechcete, aby vás měli za magora, kterým se pomalu stáváte.
Ale dřív nebo později vyjde pravda najevo. Ten člověk co vstal ráno se jednou odhodlá ukázat lidem, jaký doopravdy je.

Protože je to všechno o dokonalosti. Všichni jsme zvrácení a "potřebujem" být dokonalí, abychom se cítili živý.
Ale je to jenom záminka, abychom mohli zemřít.



Nevím, co napsat.

3. září 2014 v 19:48 | Zoe |  Deníček
Zdravíčko,
I když nepřidávám články chodím já na vaše blogy pravidelně!
Teď si nejsem moc jistá na čem jsem.
Ještě zvracím - míň už. - Opravdu mě bolí dásně a zuby :(

Mám panické stavy a úzkosti v určitých chvilkách.
Nepříjmné, kdo zažil úzkosti, tak to zná.

Nevím kdo jsem, jsem teď jiná. Neznám se.
NESNÁŠIM svojí třídu už abych ze školy vypadla - naštěstí už to nepotrvá dlouho.
NESNÁŠIM lidi. Nemám je ráda.


Mám jen svojí nejlepší kámošku, a vás!
Proto děkuji za vaši podporu, mám vás moc ráda slečny moje!


Tak se mějte krásně!
Loučím se s vámi
Zoe

Nejde tomu zabránit

29. srpna 2014 v 20:48 | Zoe |  Deníček
Držela jsem se opravdu dlouho, fakt jo.
Šlo to nezvracet.
Ale vrátilo se to.
Ale pro mě je to snažší jídlo vyzvracet, a dokonce si mi na to líp hubne.
ANO, pak slýchávám a čtu, zvracení - bulimie sama o sobě - je hrozný bla bla bla.
Ale narovinu nejezení - anorexie neni o nic lepší. Poděláváte si tělo tak jako tak.



U mě jsou to už 4 dny zvracení.
Mám pytle pod očima, je mi zima, třesou se mi ruce, a z pomyšlení na jídlo je mi zle.
Ale přečsto i když mi je hrozně, ten pocit mám ráda. Je to ironie.
Chápu, někdo tyhle styly života odsuzuje, někdo ne, někomu je to jedno.
Já to mám zatim prostě takhle.
Zatim je to mezi mnou, anorexií a bulimií a bohužel po několika letech se mi vrátilo i samopoškozování.
To je na nic!
Snad se vám daří dobře slečny moje!
Mějte se krásně
Loučím se s vámi
Zoe

Feeling

27. srpna 2014 v 21:54 | Zoe |  Deníček
Tohle je jediný, co momentálně cítím..
Jednou za čas to padne na každýho..
Ale tak bude líp zase časem..








Zoe

Autumn

22. srpna 2014 v 18:43 | Zoe |  Deníček
Za chvilku tu máme můj nejoblíbenější měsíc.
Podzim.
Tak hrozně miluju podzim, lesy jsou zbarvené a listí opadává. A když svítí sluníčko, je podzim krásnej!
Je takový příjmený počasí. V tomhle období jsou strašně hezký procházky.
Po večerech už je chladnějš takže si můžu zalíst pod deku s hrnkem čaje a usrkávat.


Miluju ten pohled na les, je tak krásný! Ta jeho vůně když je podzim!
Nevím, jestli je to tím, že jsem třeba i v listopadu narozená! ^^
Každopádně mám hrozně ráda i podzimové oblečení.
Pletený čepice, šála, kožená bunda, svetřík, a kozačky
(a že já moc takovýhle oblečení nenosim jsem spíš sportovnější typ, ale tohle mi k podzimu patří O:) )
Ráda na podzim nosím takový krémový, pastelový barvy. Ne moc výrazný. Mám ráda hnědou, béžovou, šedivou, tmavě zelenou a tmavě fialovou a nikdy se nic nezkazí černou ^^


A nakonec je tu "slavný" americký Halloween. Doma to nijak neslavíme, nevyzdobujeme barák a tak.
Ale mě se to líbí, líbí se mi ta duchovní atmosféra, líbí se mi to strašidelný co kolem halloweenu je.
Miluju všechno co se s halloweenem pojí jako černý kočky, čarodějnice, dýně, lebky, duchové vrány na stomech horory a filmy od Tima Burtona a už od dětství oblíbený film - Hokus Pokus - ^^



Tak už se do mě dostává podzimní náladička pomalu ^^
A jaký je vaše nejoblíbenšjí roční období?
Mějte se krásně
Loučím se s vámi
Zoe




Pláč

19. srpna 2014 v 23:48 | Zoe |  Deníček
Včera jsem se s kamarádkou bavila a řikala jsem jí, že za mnou přišla máma a zeptala se mě jestli vůbec někdy brečím, že mě nikdy vlastně neviděla.
Mě i když něco sebe víc mrzí, bolí, ublíží, tak nedokážu dát emoce najevo. Prostě ani kapka. Ano když jsem sama. Sama si občas popláču, protože už je to opradu třeba, ale prostě až na tak 2-3 kamarády, mě nikdy brečet neviděl. Prostě někdy bych si to i přála dát emoce najevo, protože pak si i lidi myslí, že sem bezcitná nebo tak, ale nejde to. Ale upřímně, radši si popláču sama v pokoji než mezi kamarády, rodinou a pod. protože já MUSIM být ta silná, co jí nic nepoloží, prostě musim:(

Každopádně jsem se tímhle směrem dostali k filmům, co nás rozbrečeli, kamarádka říkala, že jí rozbrečí snad všechno romantická komedie, až po dramata, kde úmírá i záporák.
Já brečela jen u dvou filmů a to je - Je to i můj život - tam jsem brečela už při první půl hodině filmu, a pak u - Poslední píseň - Vlastně oba filmy jsou o rakovině, což se vztahuje k minlému článku o rakovině.
Jediný na co se nedokážu podívat je Marley a Já. Vim jak to dopadne a to nemůžu prostě.
Jednou jsem snad brečela u kreslenýho filmu, ale který to byl sakra? :D

No a jaké jsou vaše filmy u kterých jste brečeli?
Jinak děkuji za skvělé odpovědi ve článku Otázky a zamyšlení, jste skvělí!:)
Loučím se s vámi
Zoe

http://ask.fm/zoeindarklight

Kam dál